Během letních měsíců vyvrcholil legislativní proces největší novely školského zákona za poslední roky. Ta přináší zhruba 50 změn, z nichž většina nabyla účinnosti v září, popřípadě ji nabyde od ledna. Ačkoliv závěru projednávání dominovalo sporné téma převodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, většina opatření (a novela jako celek) představuje jednoznačné přínosy pro české školství. Mezi nimi by pak neměla zapadnout zdánlivě malá změna, která je ale klíčová pro kvalitní přípravu budoucích učitelů – systémová podpora provázejících učitelů na praxích.
Proč nezapomínat na provázející učitele, chceme-li kvalitně připravené učitele
Příprava budoucích učitelů probíhá zpravidla na vysoké škole. Přesto přípravu budoucích učitelů nezajišťují pouze tamní vysokoškolští vyučující, ale také zkušení učitelé mateřských, základních nebo středních škol, kteří k sobě studenty učitelství přijímají na praxi a touto praxí je nad rámec své učitelské profese provází. Během toho jim umožňují ověřovat si teoretické znalosti, propojovat je s praxí a rozvíjet své učitelské dovednosti. Tito provázející učitelé tak určují, jak kvalitní praxe studenti zažijí a co se skutečně naučí.
Občas se ještě můžeme setkat s představou, že student na povinné praxi za učitele něco málo odučí, dostane potvrzení a má splněno. Učitel i student si to tak trochu odbydou, moc práce je to nestojí a učiteli to leckdy práci dokonce ušetří. Tuhle představu a přístup dnes úspěšně mění probíhající reforma přípravy učitelů včetně nedávno schválené novely. Kvalitní práce provázejících učitelů je totiž ve skutečnosti časově náročná a vyžaduje specifické dovednosti pro práci s dospělými studenty učitelství. Jak by tedy měla kvalitní praxe vypadat? Zahrnuje spolupráci provázejícího učitele a studenta při přípravě a plánování vyučovacích hodin, při samotné výuce, pečlivou reflexi odučených hodin a hodnocení praxe. Provázející učitelé studentům pomáhají identifikovat silné a slabé stránky jejich výuky za účelem profesního rozvoje, stejně jako jejich silné stránky v roli učitele, čímž dodávají studentům sebevědomí učit. Musí proto disponovat především mentorskými a reflektivními dovednostmi a dovednostmi pro spolupráci.
Kromě přímé práce se studenty učitelství je neméně důležité i propojení provázejících učitelů s vysokoškolskými vzdělavateli. Provázející učitelé by měli znát kurikulum a cíle učitelské přípravy, umět pracovat s novým Kompetenčním rámcem absolventa a absolventky učitelství (de facto fakultní „zakázkou“) a účastnit se tripartitních setkání se studenty a vyučujícími z fakulty. Jedině tak je možné docílit smysluplného propojení teorie s praxí a připravit studenty na skutečnou realitu učitelské profese. Provázející učitelé jsou navíc často jedinými praktiky, se kterými se studenti setkají, a zajišťují rozvoj řady kompetencí, který je možný pouze na praxi. Jsou proto vedle vysokoškolských vzdělavatelů rovněž vzdělavateli budoucích učitelů, jejichž přínos pro kvalitu učitelské přípravy je zcela zásadní.
Provázení jako výhoda nejen pro studenty učitelství
Provázející učitelé mají ve vzdělávacím systému velmi specifické postavení, které jim jejich činnost dosud nemálo komplikovalo. Na jedné straně vzdělávají jako učitelé žáky na své škole, na straně druhé jsou také vzdělavateli studentů učitelství dané fakulty. Balancování mezi těmito dvěma rolemi je velmi náročné, a to i s ohledem na fakt, že donedávna nebyly praxe pro řadu fakult prioritou a ani ředitel školy, na které provázející učitel působí, nemusel mít dostatečnou motivaci vycházet provázejícímu učiteli vstříc.
Skuteční pedagogičtí lídři ve školách už dnes ale ví, že provázení přináší řadu benefitů i samotné škole, a umí s nimi pracovat. V prvé řadě je to prestiž školy spolupracující s vysokou školou, která má tak k dispozici nejmodernější poznatky a přehled o aktuálním vývoji v oboru i didaktice. Takové postavení a kvalitní práce se studenty učitelství usnadňuje škole získat kvalitní absolventy do svého pedagogického sboru, a to obvykle právě ty, kteří se v rámci praxe již osvědčili a přizpůsobili chodu dané školy.
Učitelé se díky provázení stávají zkušenějšími a rozvíjí celou řadu profesních kompetencí, které zlepšují jejich vztah se žáky i kolegy. Jde zejména o lepší reflektivní a mentorské dovednosti nebo například cenné dovednosti pro párovou výuku. Snadněji tak mohou působit i v dalších rolích, například jako uvádějící učitelé. Provázení přináší také novou inspiraci pro strategie vlastní výuky, myšlení, vědomostí a vyučovacího stylu. Učitelé zapojení do mentoringu, tedy i provázení, více komunikují se širší profesní komunitou, posiluje se u nich pocit užitečnosti, kompetentnosti, zvyšuje sebedůvěra a rozvíjí vztah k mladším kolegům. Pro učitele je tak provázení příležitost pro kariérní růst i účinná prevence vyhoření.
Dostupná data nám zároveň potvrzují, že dobře nastavená spolupráce provázejícího učitele a studenta může mít pozitivní dopad na vzdělávací výsledky také u žáků ve třídě. Žáci mohou těžit mimo jiné z větší pestrosti výuky a nového elánu, který do třídy vnáší studenti učitelství, při párové výuce navíc z větší podpory a individualizace výuky. Provázející učitelé a studenti mohou také žákům demonstrovat dobré příklady vzájemného mezigeneračního učení a spolupráce. Provázení je tak výhodné nejen pro studenty učitelství, ale i samotné provázející učitele, děti ve škole, a v konečném důsledku i pro samotný pedagogický rozvoj školy.
Dopad provázejících a uvádějících učitelů v kontextu vzdělávací politiky
Provázející a uvádějící učitelé jsou důležité mentoringové pozice ve školství, které na své ukotvení a podporu dlouho čekaly. Obě pozice se v legislativě objevily poprvé teprve díky novele zákona o pedagogických pracovnících s účinností od ledna 2024. Blízce spolu souvisí, a možná i proto běžně dochází k jejich záměně. Přesto jsou jejich role odlišné a pro pochopení jejich významu je nezbytné těmto rozdílům porozumět.
Provázející učitel podporuje profesní rozvoj studentů učitelství. Pracuje tedy s dosud nekvalifikovaným učitelem, což vyžaduje více času a větší zaměření pozornosti na studenta, jehož úroveň kompetencí je přirozeně ještě nízká. Oproti tomu uvádějící učitel podporuje profesní rozvoj učitele v rámci dvouletého adaptačního období, a to zejména tím, že s ním průběžně a pravidelně reflektuje jeho pedagogickou činnost, dává mu zpětnou vazbu, poskytuje metodickou pomoc a seznamuje ho s podmínkami provozu a dokumentací dané školy. Pracuje tak s již vystudovaným kvalifikovaným učitelem, a to ve prospěch své vlastní školy. Tento začínající učitel, na rozdíl od studenta učitelství, je navíc ve své roli autonomní a má vlastní zodpovědnost za žáky, které vyučuje.
Pozice provázejícího a uvádějícího učitele tak na sebe funkčně navazují. Práce provázejícího učitele je s ohledem na zmíněné do jisté míry náročnější a její kvalitní výkon může práci uvádějících učitelů významně usnadnit. Vedení školy ani samotná fakulta ale nemusí dostatečně docenit tuto činnost navzdory jejímu přímému dopadu na kvalitu studia. O to více to musí být stát, který pro ni zajistí systémové podmínky.
V rámci české vzdělávací politiky mohou obě pozice významně přispět k řešení řady nedostatků. Už teď nám chybí nejméně 6 000 učitelů a do roku 2035 by na českých školách mohlo chybět kolem 20 000 kvalifikovaných učitelů. Kvalitních zájemců o studium učitelství je nedostatek, přitom víme, že velká část zájemců (38 %) je od studia odrazena nejčastěji nedostatkem praxe při studiu a nemoderní či nekvalitní výukou. Třetina vysokoškolských studentů a čerstvých absolventů by zvažovala studium učitelství, pokud by bylo moderní a zaměřené zejména na získání praxe. Následně po studiu se 40 % učitelů necítí připraveno na výuku z hlediska didaktiky vyučovaných předmětů a řada absolventů ani do učitelské profese nenastoupí, popřípadě z ní, především v prvních letech, odchází. Zhruba polovina učitelů je pak dle průzkumů ohrožena syndromem vyhoření.
Dobře systémově nastavená práce provázejících a uvádějících učitelů by tak mohla přilákat více kvalitních zájemců o učitelství, dobře je na realitu učitelské profese připravit, začínajícím učitelům pomoct po vstupu do profese, zkušeným učitelům nabídnout možnost profesního růstu a tím je v profesi udržet. Tento přístup by nám pomohl zařadit se mezi úspěšné vzdělávací systémy, ve kterých je mentoring považován za klíčový nástroj systémové podpory profesního učení a patří mezi priority vzdělávací politiky.
„Stát se dobrou učitelkou začíná spoluprací se zkušenějšími pedagogy. Učiteli, kteří ve vás věří, kteří vás táhnou, posouvají a pomůžou vám dostat se na další úroveň. Mít vedle sebe takového člověka už během studia je obrovská pomoc, abychom jako mladí učitelé dokázali toto povolání zvládnout.“
Jana, absolventka pedagogického studia a učitelka na ZŠ
Reforma přípravy učitelů a cesta provázejících učitelů do české legislativy
Významným momentem pro české školství bylo zahájení reformy přípravy učitelů na podzim 2021. Ta je dosud největší reformou v této oblasti, na které ministerstvo školství pravidelně spolupracuje se všemi fakultami připravujícími učitele s ambiciózním cílem zařadit český systém přípravy učitelů do roku 2030 mezi nejlepší v Evropě. Její první fáze, která probíhala do letošního roku, se zaměřila především na tvorbu Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství, který v Česku dlouho chyběl, a na výraznou proměnu podoby praxí studentů učitelství. V těchto oblastech lze reformu dosud hodnotit jako úspěšnou.
Kromě částečného navýšení objemů praxí se reforma zaměřila především na jejich zkvalitnění, a to právě podporou práce provázejících učitelů, kteří byli ještě v roce 2020 slepou skvrnou českého školství – práci vykonávali bez jakékoliv přípravy, bez funkční spolupráce s vysokoškolskými vzdělavateli, ve svém volném čase nad rámec běžné práce učitele, za žádnou nebo zcela symbolickou odměnu a v neposlední řadě bez uznání významu své práce. Tedy v podmínkách, které těžko podpoří kvalitu.
Díky reformě se v červnu 2023 schválila novela zákona o pedagogických pracovnících, která nejprve ukotvila pozici provázejícího učitele, a to s požadavkem na alespoň pětiletou praxi. V létě schválená novela školského zákona v kombinaci s prováděcím předpisem (vyhláškou č. 317/2005 Sb.) zajišťuje provázejícím učitelům systémovou podporu. Celý legislativní proces obou navazujících novel trval téměř 4 roky a naštěstí se stihl dokončit před koncem volebního období.
Navržený systém podpory je navíc od školního roku 2023/2024 do konce roku 2025 pokusně ověřován, dnes již s 1 200 provázejícími učiteli na 400 školách ve spolupráci se 40 institucemi vzdělávajícími učitele. Evaluace prvního ročníku pilotáže potvrdila její přínos pro kvalitu pedagogických praxí, jejich průběh, organizační podmínky a kompetence zapojených osob. Během pilotáže vznikl také standard studia pro provázející učitele, který cílí na jejich kvalitní a skutečně praktickou přípravu, a dochází k přípravě lektorských kapacit.
Co se tedy mění a co by se změnit ještě mělo
Provázející učitelé od ledna 2026 získají za výkon své činnosti finanční ohodnocení. Pro tento účel budou muset splnit několik podmínek, především absolvování nového studia pro provázející učitele v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a stanovený minimální rozsah této činnosti za školní rok. Výdaje na tyto odměny a související administrativu budou škole ze státního rozpočtu poukázány pomocí nového normativu. Podmínkou bude také dohoda mezi institucí připravující učitele a školou, ve které bude praxe vykonávána. Při nesplnění těchto podmínek se na provázení bude vztahovat dosavadní režim bez systémové podpory.
Původní záměr ministerstva školství byl zařadit provázející učitele mezi specializované pozice. Z tohoto záměru během přípravy prováděcího předpisu (vyhlášky č. 317/2005 Sb.) ale sešlo a provázející učitelé by měli dostávat finanční ohodnocení formou odměny. Nevýhodu této změny vnímám především v tom, že v původním nastavení by finanční ohodnocení provázejícím učitelům náleželo jako nárokový specializační příplatek, úzce spjatý s novým specializačním studiem pro provázející učitele. Nárok na tento příplatek a jeho výši by vyplýval přímo ze zákoníku práce, a přinášel tak větší jistotu.
Novela školského zákona zároveň předpokládá také novelu příslušného nařízení vlády, která by mírně snížila rozsah přímé pedagogické činnosti provázejících učitelů při provázení ve větším rozsahu. Podle výše zmíněné evaluace pilotáže se potvrdilo, že role provázejících učitelů je časově náročná a představuje jeden z nejzásadnějších problémů pro zapojené provázející učitele. Ale vzhledem k tomu, že toto opatření představuje potenciálně dodatečné výdaje státního rozpočtu, byť zcela zanedbatelné, bude záležet na politické vůli, jestli se i této novelizace nakonec dočkáme.
Ačkoliv by si provázející učitelé jistě zasloužili podporu ještě většího rozsahu, od ledna 2026 začíná v přípravě budoucích učitelů nová éra. Taková, která uznává, že provázející učitelé hrají v učitelské přípravě klíčovou roli, má zájem na tom, aby dělali svou práci kvalitně, a dává jim pro to základní systémové podmínky. Kromě kvalitní přípravy a finanční odměny jim nabízí také kolegiální komunitu, zajišťuje podporu spolupráce s fakultami i množství metodické podpory. Reforma přípravy učitelů tak nastavila směr, kterým je třeba dále pokračovat. Věřím, že podpora mentoringových pozic ve školství bude nadále pokračovat a může být základním kamenem výstavby funkčního kariérního systému, který učitelům konečně zajistí komplexní profesní rozvoj a perspektivu kariérního postupu.
Více k novele školského zákona
Vládní novela školského zákona byla v Parlamentu ČR projednávána ve školním roce 2024/2025 a po jejím schválení v červenci byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 4. srpna 2025 jako zákon č. 267/2025 Sb. Novela přináší zhruba 50 změn, jejichž kompletní přehled nabízí na svém webu organizace Učitel naživo. Kromě ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů jde především o institucionalizaci školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů, zavedení možnosti indexace škol zohledňující náročnost poskytování vzdělávání v rámci financování, podporu dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, modernizaci maturitní zkoušky nebo duální vzdělávání — tedy propojení praktické přípravy žáků se zaměstnavateli. Dojde také k převodu financování nepedagogických pracovníků a ONIV na zřizovatele a ke spojování ředitelství menších škol v rámci jedné obce. Zavedeny dále budou kratší programy na vyšších odborných školách, které budou reagovat na potřeby trhu práce, a podpory by se měla dočkat také školská poradenská zařízení. Jako celek má novela účinnost od 1. září 2025 s řadou výjimek. Velká část opatření nabude účinnosti 1. ledna 2026.
Více o organizaci Učitel naživo a o provázejících učitelích
Učitel naživo je nevládní organizace, která aktivně usiluje o pozitivní změnu českého vzdělávání. Se svým týmem odborníků vyvinula a úspěšně zavedla inovativní programy pro učitele a ředitele škol, které přinášejí zásadní zlepšení do vzdělávání dětí. S veřejnými institucemi spolupracuje na jejich rozvoji a šíření, aby se všechny děti v Česku učily naplno a s radostí.
V rámci svého programu Učitel naživo s provázejícími učiteli dlouhodobě pracuje a poskytuje jim vzdělávání. S ministerstvem školství a fakultami spolupracuje také na reformě přípravy učitelů. Za finanční podpory ministerstva spustil webové stránky www.provazejiciucitele.cz, které všem aktérům podílejícím se na realizaci praxí nabízí informace a metodickou podporu. Na stránkách lze nalézt například Kompetenční rámec provázejícího učitele s doporučením, jak s ním pracovat, nebo nově sérii videí s metodickými materiály Společně na praxi, která zachycuje práci provázející učitelky se studentkou učitelství. Dále inicioval také vznik Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů jako nezávislé platformy propojující všechny typy vzdělavatelů v učitelské přípravě napříč ČR.
Zdroje:
- BOUDOVÁ, S. a kol. Mezinárodní šetření TALIS 2018: Zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů škol. Druhé rozšířené vydání. Praha: Česká školní inspekce, 2020. Dostupné zde
- HANUŠOVÁ, S. a kol. Chtějí zůstat nebo odejít? Brno: Masaryk University Press, 2017. ISBN 978-80-210-8922-8. Dostupné z: doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-8922-2017
- KORBEL, V. a D. PROKOP. Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit? Srovnávací ministudie programu Učitel naživo a PAQ. 2021. Dostupné zde
- KOUCKÝ, J. Českému školství hrozí nedostatek učitelů. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, TAČR pro MŠMT, 2025. Dostupné zde
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Dostupné zde
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příprava a podpora učitelů a učitelek – etapy reformy. Dostupné zde
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy / NPI. Evaluace pokusného ověřování podpory provázejících učitelů. Dostupné zde
- NOVOTNÝ, P. a K. BRÜCKNEROVÁ. Intergenerational Learning Among Teachers: An Interaction Perspective. Studia paedagogica, 2014, roč. 19, č. 4, s. 45–79. Dostupné zde
- PROKOP, D., KUNC, M. a B. ZAVADILOVÁ. Evaluační zpráva: Zpráva z hodnocení vzdělávacího programu Učitel naživo 2018/19. Praha: Učitel naživo, 2019. Dostupné zde
- Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Sněmovní tisk 829 – novela školského zákona. Dostupné zde
- SPILKOVÁ, V. a B. ZAVADILOVÁ. Mentoring jako prostředek podpory profesního učení studentů učitelství a učitelů. Pedagogická orientace, 2021, roč. 31, č. 1, s. 4–34. ISSN 1805-9511. Dostupné z: doi:10.5817/PedOr2021-1-4
- TYGRET, J. A. The Influence of Student Teachers on Student Achievement: A Case Study of Teacher Perspectives. Teaching and Teacher Education, 2017, roč. 66, s. 117–126. Dostupné zde
- Učitel naživo. Provázející učitelé. Dostupné zde
- Učitel naživo. Česko úspěšně nastartovalo proměnu učitelské přípravy: vyhodnocujeme cíle reformy. Dostupné zde