„Statečnost – na rozdíl od odvahy, která může být náhodná, intuitivní a může ji někdy prokázat i zbabělý člověk – je vědomou volbou. Je to rozhodnutí, že budu dodržovat morální zásady i tehdy, když je to nepohodlné anebo nebezpečné.“ (Šimečka, 2025, s. 41)
Před lety mi napsala Gerta Vrbová, vdova po Rudolfu Vrbovi, jednom ze dvou mladých Slováků, kterým se podařilo uprchnout z Auschwitz. Jeho posledním přáním bylo, aby podél trasy jejich útěku vznikla tradice pochodů mladých lidí – živý památník. Tak se zrodil Memoriál Vrba–Wetzler.
Slovo statečnost obvykle užíváme v souvislosti s mimořádnými činy vykonanými přes riziko osobních ztrát. Ne každý má ale v životě příležitost podobnou statečnost prokázat. Existuje však i každodenní statečnost s malým s. A právě k takové nás vybízí Miroslava Jirásková v následujícím textu.
Ptáci tvoří hejna. Vlci smečky. Lidé tvoří kmeny. Text propojuje koncept kmenů a zážitkovou pedagogiku a nabízí inspiraci pro školy, skupiny i komunity.
Na svého dědu Radima Palouše, filozofa, pedagoga, mluvčího Charty 77 a prvního porevolučního rektora Karlovy univerzity, často vzpomínám.
Cirkusová pedagogika dobře ukazuje, že se rodí spíše v drobných každodenních situacích, kdy se učíme zacházet s nejistotou. Právě pohyb – a prostředí, které jej smysluplně strukturuje – může být silným nástrojem pro její rozvoj.
Žádná totalita nemá ráda charakterní, statečné lidi, o jejichž výchovu vždy skauti usilovali. Těžko se z nich propagandou dělají „ovce“, které pak svojí konformitou daný systém podporují. Proto obě totality 20. století skautské hnutí zakázaly. Vychovává Junák ke statečnosti i dnes?
Co znamená statečnost v dnešní době? Čtyři osobnosti – herec Hynek Čermák, hydrogeolog František Glac, herečka Lenka Novotná a novinář Martin Dorazín – s námi sdílejí své pohledy. Zjistěte, proč hrdinství není jen o absenci strachu, ale i o vůli znovu vstát, pomáhat slabším a překonat lhostejnost.
„Statečnost – na rozdíl od odvahy, která může být náhodná, intuitivní a může ji někdy prokázat i zbabělý člověk – je vědomou volbou. Je to rozhodnutí, že budu dodržovat morální zásady i tehdy, když je to nepohodlné anebo nebezpečné.“ (Šimečka, 2025, s. 41)
Před lety mi napsala Gerta Vrbová, vdova po Rudolfu Vrbovi, jednom ze dvou mladých Slováků, kterým se podařilo uprchnout z Auschwitz. Jeho posledním přáním bylo, aby podél trasy jejich útěku vznikla tradice pochodů mladých lidí – živý památník. Tak se zrodil Memoriál Vrba–Wetzler.
Slovo statečnost obvykle užíváme v souvislosti s mimořádnými činy vykonanými přes riziko osobních ztrát. Ne každý má ale v životě příležitost podobnou statečnost prokázat. Existuje však i každodenní statečnost s malým s. A právě k takové nás vybízí Miroslava Jirásková v následujícím textu.
Ptáci tvoří hejna. Vlci smečky. Lidé tvoří kmeny. Text propojuje koncept kmenů a zážitkovou pedagogiku a nabízí inspiraci pro školy, skupiny i komunity.
To, co dnes naše utíkavě zrychlená doba potřebuje, je odvaha k tomu být svůj, být uvlastněný, tzn. žít ze svého posledního pramene. Dnešní mladí lidé jsou většinou stejnostejní; patří do stejných bublin, téměř jsou totéž ve vnějším vzezřen...
Dramatická, málo strukturovaná hra. Skupinky účastníků mají za úkol alegoricky ztvárnit jednu ze sedmi ctností, kterou v životě hledá řádový rytíř. Obsahem každého dějství může být malý uzavřený příběh, živý obraz, prakticky cokoliv. Hraje se beze slov.
