audio-thumbnail
G37 Cas vychovy 02 03 Expedice jako nastroj vychovy
0:00
/813.382336

Outward Bound (OB CZ)

Světlana Vaštová

Hlavní myšlenku expedic nese již termín z námořnické angličtiny „outward bound“ – zvolání námořníků ve chvíli, kdy vyplouvá loď z přístavu. Do neznáma, za dobrodružstvím – a musí se zde spolehnout sama na sebe. Taková je i role expedic Outward Bound. Reálný život i zkušenosti za branou bezpečného přístavu – vlastního domova nebo školních lavic. Původní program vznikl za druhé světové války, kdy bylo zjištěno, že během válečných bitev na moři přežívají ti, kdo mají zkušenosti, nikoliv věkem mladí a silní. Díky tomuto poznání vznikla škola, která v náročných, ale bezpečných podmínkách získávání potřebných zkušeností mladým lidem umožňovala. Během 80 let své existence ovlivnila již přes 2 miliony lidí.

V České republice jsou expedice inspirovány dvěma směry, jedním jsou zahraniční centra Outward Bound a druhým je Prázdninová škola Lipnice. V dnešní době nabízíme dva hlavní typy expedic – jednak otevřené pro jednotlivce či dvojici rodič–dítě a jednak pro školní kolektivy. Pohyb v přírodě a táboření jsou zpravidla doplněny sebepoznávacími a týmovými aktivitami a následnou reflexí. Principy expedic Outward Bound lze shrnout do několika následujících bodů: 

1. Probíhají v přírodním prostředí, skupina je maximálně soběstačná. Většinou jde o putování po svých, ev. na lodích, v zimě s využitím sněžnic či lyží, s nocováním pod přístřeškem či ve stanu doplněné o další aktivity. Je třeba navigovat, uvařit si jídlo, postavit přístřešky nebo stany, zajistit dřevo, podílet se na fungování skupiny. Každý je důležitý.

2. Realizují se v malé skupině či ve funkčních „rodinkách“. Expedici tvoří většinou 10 až 14 účastníků a 2 instruktoři, pokud je skupina větší, dělí se do menších, společně fungujících „rodinek”. Malá skupina dává prostor pro individuální přístup, otevřenost, zapojení všech i střídání rolí. Expedice trvají od pěti dnů (školní expedice) až po např. čtrnáct i více dní (zimní expedice v zahraničí).

3. Expediční program bývá doplněn různými cvičeními a týmovými aktivitami a každodenní reflexí. Zde se učí skupina spolupracovat, ohlížet se za tím, jak se jí vedlo, co lze příště udělat lépe, jak se účastník jako člen skupiny může posunout, změnit své chování nebo kde a za co se může ocenit.

4. Expedice 

  • Rozvíjejí charakter člověka, především integritu, odvahu, odolnost, odpovědnost a empatii, podporují růst sebevědomí, pomáhají se stanovením osobních cílů.
  • Učí soft skills. Díky společnému fungování ve skupině a cíleným rozborům pomáhají rozvíjet dovednosti v oblastech důvěry, spolupráce, empatie, leadershipu, komunikace s druhými či dávání zpětné vazby.
  • Učí hard skills, tedy dovednostem nezbytným pro pohyb a fungování v přírodě (např. rozdělávání ohně, spaní venku, pádlování nebo vaření na ohni, zvládnutí pobytu v zimní přírodě).
  • Učí odpovědnosti: k přírodě, k ostatním i společnosti (zapojujeme se do pomoci/služby či práce pro místní komunitu, řídíme se zásadou „leave no trace“).

5. Instruktoři jsou zkušení průvodci a odborníci. Řídí speciální aktivity, učí hard skills, dohlížejí na bezpečnost, pomáhají vytvořit dobře fungující skupinu, ale zejména vedou řízené reflexe a sdílení, kterými podporují transfer zkušeností do osobního či školního života účastníků.

6. Využívají „challenge by choice“. Pokud to na expedici či v aktivitě jde, dáváme prostor tomu, aby si každý sám stanovil, co je pro něj zvládnutelné a zároveň dostatečnou výzvou. Na expedici nejde o soutěž ani srovnávání: jediné, co je důležité, je vlastní posun a vykročení ze zóny komfortu.

Expedice Outward Bound nejsou tedy jen zážitky – ale hlavně nové, formující zkušenosti zvyšující sebevědomí, budující silný vztah k přírodě a také posilující chuť se rozvíjet a posouvat dál. Pro třídní kolektivy jsou navíc možností budovat sounáležitost, spolupráci a dobré klima ve skupině. Protože překonat společně náročné situace v terénu znamená být si ve výsledku o velký kus blíž.


foto © Richard Macků

DOFE

Pavla Lioliasová

Výzva! Právě toto slovo se v souvislosti s programem Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (zkráceně DOFE) objevuje velmi často. Tento program neformálního vzdělávání funguje už téměř 70 let a je určený pro mladé lidi ve věku od 13 do 24 let. Dofáci a dofačky plní jeho čtyři části – alespoň hodinu týdně po dobu několika měsíců musí dělat pohyb, dovednost a dobrovolnictví. Konkrétní aktivity si pak vybírají sami pod dohledem svého vedoucího. Nedílnou součástí programu je i expedice. Její délka se odvíjí od úrovně programu (máme bronz, stříbro a zlato) a dofáci tak musí strávit venku minimálně jednu noc na bronzu, na zlatu jsou to pak už alespoň noci tři. Sami si nesou veškeré jídlo, k orientaci v prostředí nesmí využívat moderní technologie, spí ve stanu. A chodí ve skupinkách 4–8 lidí.


Proč je expedice součástí DOFE?

Program založil v roce 1956 princ Philip, manžel královny Alžběty. Od začátku chtěl, aby bylo DOFE výzvou pro mladé lidi, která je posune mimo jejich komfortní zónu. V DOFE věříme, že mladí lidé tak zlepšují své komunikační i organizační dovednosti a zvyšují svou schopnost řešit problémy. Právě expedice jsou často to, na co v souvislosti s programem vzpomínají. „V rámci stříbrné expedice jsme přespávali na hladomorně pod širým nebem. Okolo páté ráno se zvedl mohutný vítr s deštěm a my se museli schovat do mezipatra, kde jsme přečkali do rána. I přes menší zádrhely to byla akce se skvělými lidmi a úchvatnou atmosférou, která nás velmi spojila,“ vzpomíná na svou expedici dofačka Magda.

Pro některé mladé lidi je to také první příležitost, kdy spí pod širákem. A pak vzpomínají i na jiné věci než jen určitou míru nepohodlí. „I díky DOFE jsem otevřená názoru jiných a snažím se vidět jejich pohled na věc, což jsem si několikrát vyzkoušela během expedic,“ popisuje dofačka Jenny.

Expedice nemusí být jen pěší, dofáci se svými vedoucími (s každou skupinou vždy musí jít alespoň dva vyškolení dospělí) vyráží na cykloexpedice nebo na vodu. A nedrží se také jen hranic České republiky. Oblíbeným cílem expedic je často Svatojakubská stezka do Santiaga de Compostela, dofáci chodí do hor v Itálii, Rakousku nebo Norsku. A silné vzpomínky na expedice nemají jen mladí lidé. Jejich vedoucí, nejčastěji učitelé, vždy zmiňují, jak své žáky vidí zase v jiném prostředí, což je taky obohacující.


foto © archiv putovního tábora BuděCAMP - PF JU

Expediční základní ScioŠkola

Martina Lichtenbergová

Déšť bubnuje na stan. Je tma, ruce jsou promrzlé a vařič odmítá spolupracovat. Někdo hledá suché ponožky, jiný v mapě místo, kde zítra přejdeme hřeben. Není to pohodlí, ale je to okamžik, kdy se učíme nejvíc. O sobě, o druhých i o světě. A jindy je to úplně jinak: máme střechu nad hlavou, jídlo zajištěné a den naplněný dílnami, exkurzemi, dobrovolničením a praktickými činnostmi. Společné mají obě podoby jediné – intenzivní učení se z přímé zkušenosti.

V Expediční základní ScioŠkole věříme, že učení má dávat smysl a být zážitkové, zábavné a praktické. Děti rostou nejvíc, když svět objevují na vlastní kůži, překonávají výzvy a vystupují z komfortní zóny. Proto jsou expedice jedním z pilířů našeho vzdělávacího programu. 


Co expedice znamenají pro výchovu

Naše expedice nejsou jen „školní výlety“. Jsou to pětidenní pobytové nebo putovní výpravy s jasným cílem: rozvíjet samostatnost, spolupráci a odolnost. Děti plánují a spoluvytvářejí program, rozhodují se v nečekaných situacích a hlavně se učí spoléhat na sebe i na ostatní.

Expedice jsou laboratoří pro život. Když děti staví stan, hledají správný směr v mapě nebo se večer u ohně dělí o zážitky, učí se víc než jen zeměpis nebo fyziku. Získávají vytrvalost, empatii, schopnost řešit konflikty, překonávat nezdary a radovat se z úspěchu. V příbězích, které expedice píšou, není možné se „schovat v lavici“ a čekat, až zazvoní. Každý má svou roli a odpovědnost. Děti přicházejí na to, že chyba není selhání, ale příležitost k učení – a reflexe v bezpečném prostředí je klíčem k tomu, jak ji proměnit v růst. 


Jak expedice ve ScioŠkole vypadají v praxi

Každý rok vyrážíme na deset expedic – do přírody, měst nebo na jiná zajímavá místa. Program stavíme tak, aby propojoval teorii s praxí, opíral se o principy zážitkové pedagogiky, podporoval radost z učení, vedl děti k samostatnosti a rozvíjel jejich morální kompas.

Jedna z našich expedic vedla po stopách J. A. Komenského. Pět dní jsme putovali krajem, kde se narodil a působil, a s místními mluvili o učení a vzdělávání. V Muzeu JAK jsme si vyzkoušeli výuku podle jeho díla Orbis Pictus a diskutovali o tématu tehdejších tělesných trestů.

Jindy jsme se v rámci badatelské expedice ponořili do fascinujícího světa vody. Děti poznávaly vodní živočichy, zkoumaly vlastnosti vody a testovaly hypotézy – například zda má větší hustotu teplá, nebo studená. Byla to zábava i seriózní výzkum v jednom, který rozvíjel jejich zvídavost i kritické myšlení.

Nejodvážnější z nás absolvovali přechod Nízkých Tater s plnou výbavou na zádech a nocováním v mrazivém počasí. Sami si připravili seznam vybavení a rozdělili úkoly: kdo nese stan, kdo vařič, kdo hlídá trasu. Cestou řešili, co dělat, když se ztratí, i to, jak rozdělat oheň, když je všechno mokré. Zjistili, že domluva je stejně důležitá jako mapa.


Proč na expedice sázíme

Expedice jsou cestou, jak dětem ukázat, že svět je velký, pestrý a někdy i náročný – a že v něm mají své místo. Učíme je, že odvaha není absence strachu, ale schopnost jít dál navzdory nejistotě. Největší dobrodružství totiž začíná tam, kde končí pohodlí.

foto © Richard Macků

Outward Bound Czech Republic

je pobočným spolkem Prázdninové školy Lipnice. Ta je nositelem značky pro ČR a součástí mezinárodní sítě Outward Bound International (34 zemí, 37 škol) již od roku 1992. Kromě celoročních vícedenních expedic pro školy i jednotlivce nabízí OB CZ také dobrodružné programy pro děti ve formě City Campů a OB Campů či pro dvojici rodič–dítě. Za klíčové hodnoty považuje odpovědnost, odvahu, odolnost a empatii. Více na www.outwardbound.cz.


Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (DOFE)

je program neformálního vzdělávání pro mladé lidi od 13 do 24 let. Program připravuje mladé lidi na život a na práci. Účastníci si sami volí cíle ve třech oblastech – dovednost, pohyb a dobrovolnictví – a k tomu podniknou expedici. Program je flexibilní, každý si nastavuje aktivity podle svých zájmů a možností. Víc informací najdete na www.dofe.cz.


Expediční základní ScioŠkola

nabízí unikátní model vzdělávání pro žáky od 6. do 9. třídy: kombinujeme online výuku z domova s dobrodružnými expedicemi každý čtvrtý týden. Jsme místem, kde děti objevují své silné stránky, učí se spolupracovat, kriticky přemýšlet a tvořit lepší budoucnost. Připravujeme je na život v neustále se měnícím světě – s odvahou, zodpovědností a radostí z učení. Více na https://expedicni.scioskola.cz/.


Nadační fond dobrodružné výchovy v přírodě

Pro podporu projektu Outward Bound Czech Republic a další rozvoj dobrodružných výchovných programů i vně této organizace vznikl Nadační fond dobrodružné výchovy v přírodě. V roce 2024 uvedl na konferenci KOD24 (Konference odvahy a dobrodružství) první ročník výroční ceny za výchovné působení v oblasti dobrodružné výchovy. Opakovaně vypisuje letní a zimní granty pro podporu těchto aktivit, mezi filantropy a podobně laděnými lidmi hledá pro svoji činnost příznivce a zdroje. Více na https://www.nfdvp.cz/.

Sdílet tento článek
Odkaz byl zkopírován!