Jak často ve škole opravdu otevíráme prostor pro emoce, vztahy a duševní pohodu žáků? Ne pro známky, písemky a tabulky, ale pro to, jak se žáci cítí, jak spolu vycházejí, jak zvládají běžné radosti i těžkosti? V Dánsku mají žáci pravidelnou hodinu s názvem Klassens tid – „čas pro třídu“. A hned je dobré dodat, že nejde o třídnickou hodinu, jak ji známe z českých škol. Není to místo, kde se rozdají lístečky, vyřeší suplování a připomenou rodičovské schůzky. Je to samostatně ukotvený předmět, v němž se systematicky učí spolupráci, empatii, sdílení a hledání rovnováhy.
Jak to vypadá v praxi
Měl jsem možnost jednu takovou hodinu zažít. Atmosféra působila uvolněně, až překvapivě – žáci ten den probírali, jak stráví velikonoční svátky. Přitom ve třídě panoval klid, nikdo nevyrušoval, nikdo se „neflákal“. Děti se zapojovaly a reagovaly na sebe navzájem. To celé bez pocitu, že jde o řízenou disciplínu. A přestože jsme tam byli jako návštěva z České republiky – což by pro třídu mohlo být spíše rušivé – žáci to přijali naprosto přirozeně. Pomohlo i to, že jsme se s nimi už setkali dříve a že i pro nás bylo připraveno místo k sezení mezi nimi. Tohle „hosté patří do kruhu“ je vlastně docela symbolické.
Česká třídnická hodina vs. dánský Klassens tid
Pokud řekneme u nás „čas pro třídu“, většině se vybaví třídnická hodina. Jenže kdo učí, ví: často je to jediný volný prostor v rozvrhu, kde se hasí provozní věci. Kolikrát se tak stane, že učitel místo podpory vztahů s dětmi řeší omluvenky, exkurze nebo suplování. A pokud zbude čas, možná se otevře téma, které děti opravdu zajímá. Jenže to bývá spíš výjimka.
V Dánsku je to jiné. Klassens tid má přesně danou hodinovou dotaci a pravidelnost. Není to „něco navíc“, co se přizpůsobuje okolnostem, ale pevná součást školního života. Neřeší se jen organizační věci, ale hlavně vztahy, spolupráce, hodnoty a duševní pohoda. Rozdíl není jen v předmětu samotném, ale v tom, jak je chápána škola jako celek. Pobyt dítěte ve škole není jen o výuce a výkonu, ale i o tom, jak se cítí a jak se mu v kolektivu daří.
Co nám chybí
V českých osnovách se podobná témata objevují – třeba v občanské výchově nebo v průřezových tématech RVP ZV. Mluví se o hodnotách, o zdraví, o psychologii. Ale zpravidla jde o několik hodin, nesystematicky a bez širší koncepce. Když to porovnám s Dánskem, vnímám, že nám chybí právě ta pravidelnost a jasné zakotvení. Otázka tedy zní: Umíme si vůbec představit, že bychom v Česku každému dítěti garantovali hodinu týdně věnovanou vztahům, emocím a duševní pohodě? A že by to nebyla „měkká přestávka od učení“, ale plnohodnotný předmět, který má svou váhu?
Obávám se, že v naší společnosti stále přežívá představa, že péče o emoce a vztahy je jakýsi luxus. Něco, co je „navíc“. Přitom z toho ve skutečnosti profituje celá třída, učitel, rodiče – a nakonec i společnost.
Možná by zavedení „času pro třídu“ u nás znamenalo upravit RVP a dodat školám prostor navíc. Možná by stačilo změnit přístup a brát vážně to, co už v dokumentech máme. Možná by to dokonce nevyžadovalo ani žádné velké peníze. Stačí jen uznat, že o klima třídy je třeba pečovat stejně pravidelně jako o učivo. A tak si kladu otázku: Kdybychom v českých školách zavedli hodinu, která by patřila dětem a jejich vztahům, jak by to proměnilo naše školní prostředí?
Otázky pro čtenáře
- Co by pro vás jako učitele bylo nejtěžší, pokud byste vedli hodiny zaměřené na vztahy a duševní pohodu?
- Jak by se podle vás změnily vztahy ve třídě při pravidelném „času pro třídu“?
- Které kompetence by bylo nutné posílit u současných a budoucích učitelů?
- Jak by nám mohl pomoci podobný předmět vedle podpory školních psychologů?
Kontext projektu
Tento text vznikl v rámci projektu, jehož součástí byla zahraniční stáž v rámci aktivity KA4: Podpora krátkodobých skupinových zahraničních stáží studentů, vysokoškolských pedagogů a učitelů. Projekt je realizován v rámci OP JAK Pregraduál III – Budoucí učitelé: Zvyšování kvality přípravy a implementace systémových změn ve výuce na Univerzitě Hradec Králové (CZ.02.02.XX/00/23_019/0008431).
Komentář člena Národního metodického kabinetu
Richard Macků
Stojí za to připomenout, že revidovaný RVP ZV je od ledna 2025 schválen v něm získala jasné ukotvení oblast Osobnostní a sociální výchova (OSV) jako součást nové vzdělávací oblasti Člověk, jeho osobnost a svět práce (CSP). Výše uvedený text o dánském „Klassens tid“ se ukazuje být sice inspirativní, ale v českém kontextu revize částečně opožděný a nespravedlivě kritický vůči systémovému pojetí.
Autor v textu klade otázku: „Umíme si vůbec představit, že bychom v Česku každému dítěti garantovali hodinu týdně věnovanou vztahům, emocím a duševní pohodě? A že by to nebyla 'měkká přestávka od učení', ale plnohodnotný předmět, který má svou váhu?“ Realita je taková, že revize RVP se přesně tímto směrem vydala. OSV již není pouhým „průřezovým tématem“, ale samostatným vzdělávacím oborem s definovanými očekávanými výsledky učení (OVU), které zahrnují reflexi sebepoznání, zvládání zátěže, řešení konfliktů a seberegulaci – tedy přesně ty cíle, které dánský model klade. Původní argument, že nám chybí „pravidelnost a jasné zakotvení“ pro tato témata, je tak v kontextu platné revize již neaktuální.