Autoři: Ivo Jirásek, Milan Hanuš
Obecná charakteristika: Dramatická, málo strukturovaná hra. Skupinky účastníků mají za úkol alegoricky ztvárnit jednu ze sedmi ctností, kterou v životě hledá řádový rytíř. Obsahem každého dějství může být malý uzavřený příběh, živý obraz, prakticky cokoliv. Hraje se beze slov.
Cíl: Rozvoj představivosti, originálních postupů, improvizace, kooperace a empatie, program může vyústit v diskuzi o lidských ctnostech.
Fyzická zátěž: 2
Psychická zátěž: 3
Čas na přípravu: 1 hod
Instruktorů na přípravu: 2
Instruktorů na hru: 4
Čas na hru: 2,5–3 h
Počet hráčů: 15–36 (sk. po 5–7)
Věková kategorie: libovolná
Prostředí: ideálně tajemné prostory historického objektu (sklep hradu, odlehlé křídlo zámku)
Denní doba: večer
Roční doba: kdykoliv
Materiál:
- středověké zbraně
- části brnění, pláště (od skupiny historického šermu)
- svíčky, zápalky
- balicí papír, barvy, nůžky, lepidla, baterky
- hudební nástroje / zdroj reprodukované hudby
Libreto
Zvolna se probouzel. Byla tma. Hlava mu třeštila, oči jen zvolna rozeznávaly předměty kolem. Pomalu se zvedal ze špinavého lůžka a narovnával zmuchlaný bílý řádový plášť se znakem kříže. Pak nahmátl jílec meče a pevně jej sevřel v pravici. Jako by se tím do jeho paží vrátila síla. Tváře mu hořely, ale pohled jeho ocelových očí byl již pevný. Jak se sem vlastně dostal?
Prohrábl dlaní vlasy a pátral přitom ve vzpomínkách. Ano, už si vzpomíná. Nejdříve ta dlouhá rozmluva s velmistrem, která jeho citlivou duši neuklidnila, ba naopak. Je opravdu nejvyšším smyslem jeho života šíření Kristova učení mečem? Pochybnost mu sevřela útroby…
Ale co bylo pak? Šel někam dolů, do podhradí, až k nějaké chýši. Proč tam vlastně chodil? Ano, Albert. Bratr Albert mu to vlastně poradil, aby šel za tou podivnou ženou, o které se povídá, že je bláznivá. A pak ten nápoj velmi zvláštní, jemné chuti! Ano, tak to bylo… Ale – byl to jen sen? Sklepení, ve kterém bylo sedmero dveří. Ať otevřel kterékoli, vždy se tam odehrálo něco, co ho vyděsilo a současně přitahovalo. Bylo to něco, co drásalo duši pravdivým poznáním. Moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost, víra, láska a naděje. Co dveře, to poznání pravé ctnosti. Bude však mít sílu držet je v srdci tak jako v ruce tento meč?
Realizace hry
Účastníci jsou posazeni po obvodě tajemné místnosti (sklepa hradu či zámku) jako v rytířském sále. Král (organizátor) přečte libreto – příběh s velmi otevřeným dějem a otevřeným koncem, v němž se pojednává o mladém rytíři a o jeho hledání sedmera ctností (moudrosti, statečnosti, uměřenosti, spravedlnosti, víry, lásky, naděje). Pak obraznými slovy král vysvětlí účastníkům, jaký je jejich úkol.
Úkolem účastníků je rozdělit se na skupiny (podle počtu účastníků, aby byla zastoupena každá ze sedmi ctností), vybrat si jednu ze sedmi ctností, alegoricky ji ztvárnit jako samostatné dějství a svůj výstup umístit do vymezených prostor hradu. Na závěr král určí, kdo bude řádovým rytířem (měl by to být velice schopný, předem vybraný účastník). Řádový rytíř se jako jediný neúčastní přípravy v žádné ze skupin a současně je jedinou postavou, která prochází aktivně všemi dějstvími.
Účastníci smějí využít vždy jednoho organizátora jako konzultanta skupiny, jinak tvoří naprosto sami, omezeni limitem dvou a půl hodiny (poslední půlhodinu již přímo ve vymezených prostorách).
Ani řádový rytíř, ani skupiny mezi sebou neznají obsah dalších dějství. Nositelem dílčích příběhů jsou zainteresovaná skupina a řádový rytíř, ostatní účastníci se zapojují podle toho, jak je situace oslovuje. Po celou dobu zní volně improvizovaná, ale kvalitní (ideálně živá) hudba na flétnu nebo violoncello.
Metodické poznámky
Hra je vhodná v závěru kurzu nebo alespoň po delším pobytu, kdy se účastníci již znají a měli možnost (např. v dramatické dílně) hrát v rolích. Čím více dobových reálií je k dispozici, tím lépe (opravdový hrad, opravdové zbraně, živá hudba, …).
Doplňující komentář vedoucího rubriky
Hru Sedmero ctností jsme vybrali nikoliv jen kvůli jejímu potenciálu pro rozvoj kreativity a týmové spolupráce, ale zejména kvůli jejímu přesahu do oblasti výchovy charakteru. Nabízí se totiž možnost vrátit se následující den kurzu ke skupinové diskusi na téma lidských ctností. Jejich významu pro aktivní život v pravdě a v pozitivním vztahu k našemu okolí.
Výhodou takto zařazené diskuse je, že vychází z prožitku předchozí hry. Při přípravě scén si totiž skupiny musely vyjasnit chápání daných ctností a najít příběh či obraz na jehož základě svoji ctnost prezentovaly. Díky tomu nezačíná diskuse od nuly, ale navazuje na večer získanou společnou zkušenost.
Zdroje:
- Hrkal, J., Hanuš, R., ed. (2002). Zlatý fond her II. Praha: Portál.