* 14. 2. 1954
+ 10. 9. 2026
Když jsme s přechodem do online prostoru zakládali v Gymnasionu rubriku novinky, mysleli jsme na ty inspirativní, překvapivé či radostné a těšili se, jak se s vámi, čtenáři, o ně budeme dělit. Nikoho z nás nenapadlo, že mohou přijít i zprávy z těch nejsmutnějších. A právě taková nás zastihla 10. září dopoledne. V noci, v kruhu svých nejbližších, odešel do outdoorového nebe náš dlouholetý kolega z branže, kamarád a super chlap Martin Kříž.
Marťase jsem znal od dětství, chodili jsme spolu do dejvického sokola, potkávali jsme se při studiích na FTVS, jezdili na hory, utkávali se na závodech v bílé stopě. Oběma nám učarovaly outdoorové sporty, a tak ne náhodou jsme po studiích našli uplatnění na tělovýchovných katedrách vysokých škol. Učili jsme studenty lyžovat, vedli vodácké kurzy, turistické a horolezecké akce v horách... Novou příležitost jsme oba našli v devadesátých letech s rozmachem outdoorových kurzů pro firmy. Střídavě jsme se setkávali jako spolupracovníci i konkurenti.
Martin postupně pracoval pro Českou cestu, Adventuru, Outdoor Solutions a AKORD, možná jsem i nějakou štaci zapomněl. Jeho opravdovým „majtrštykem“ se postupem doby staly lukostřelecké workshopy. S obrovskou profesionalitou a zároveň perfektním lidským přístupem dokázal klientům představit tuhle ne příliš rozšířenou disciplínu. A ukázat ji v celé šíři. Ne jako tahání a pouštění tětivy, ale cvičení koncentrace a sebekontroly. Odhození všeho kromě tady a teď, vnímání vlastního dechu a kontrolu nad koordinací těch nejjemnějších pohybů. A byl při tom tak autentický, že ho klienti doslova hltali.
Vedle firemních akcí zůstával ale stále věrný vysokoškolským studentům. Nikdy natrvalo neodešel z tělovýchovné katedry na ČVUT. Vedl výuku softbalu a lukostřelby, pořádal cyklistické akce, lyžařské nebo horolezecké kurzy. K tomu, abych nezapomněl, stihl vychovat dvě príma děti.
To nejúžasnější na Marťasovi byl ale on sám. Rovný, férový chlap, vždycky připravený pomoc, když bylo třeba. Srandista, bavič, skvělý hráč na kytaru a zpěvák. Člověk, v jehož společnosti se každý cítil fajn.
Když jsem s ním naposledy mluvil, bylo mu už hodně bídně. Ale odmítl možnost ležet v posteli. Muži, když spolu hovoří, sedí. Cokoliv jiného by vnímal jako nedůstojné. Bojoval do poslední chvíle, i když byla ta cílová rovinka hodně krušná.
Marťas, nikdy nezapomenu. A se mnou řada kolegů, kamarádů, studentů a vděčných klientů.
| Aťa Svatoš |